Dnes to byl opět starý dobrý Přéma, říká autor hattricku Svoboda

Jak bys zhodnotil výkon týmu v dnešním zápase?

Měli jsme dobrý vstup do zápasu, v první třetině jsme byli lepší. Pak jsme ale soupeře zbytečně nechali nadechnout a povolili mu vyrovnat. Pak nám tam spadly dva slepené góly a za stavu 4:2 už jsme hru kontrolovali. Přidali jsme další gól a třetí třetinu už jsme si pohlídali.

Hlavně ty ses dnes doslova rozstřílel…

Stoprocentně jsem měl i štěstí, mezi muži jsem hattrick nikdy nedal. Hlavně při tom třetím gólu se mi to tam dobře odrazilo. Předchozí zápasy ode mě nebyly dobré, přijdete do nového prostředí s novou výzvou a hned v prvním zápase se zraníte, což vám taky nepřidá. Dobře jsem ale potrénoval s kondičním trenérem, za což mu děkuju a teď už se s každým zápasem cítím lépe. Věřím, že jsem ještě neukázal všechno a mé výkony půjdou ještě nahoru. Hlavní ale je, abych byl prospěšný pro tým, góly ať dává kdokoli, hlavně když budeme vyhrávat.

Myslel jsi po dvou gólech i na hattrick?

Neměl jsem to v hlavě. Dřív když jsem dal dva góly, tak jsem vždycky hodně chtěl dát i ten třetí, ale nikdy jsem ho nedal. Dnes jsem od rána cítil, že to bude dobrý den a jsem rád, že tam ta třešnička na dortu v podobě třetího gólu padla. Hlavní ale je, že jsme vyhráli.

Jak často cítíš v kostech dobrý den?

Poslední dobou se to moc často nestávalo. Teď je hlavní, aby se mé tělo cítilo dobře a já věřím, že když se udržím v tréninkovém tempu a ve správném psychickém nastavení, tak to bude dobré. Víc jsem si i věřil, dnes už to byl zase ten starý dobrý Přema z minulého roku a snad to tak vydrží.

Jak vlastně vznikl tvůj první gól ve zlínském dresu?

Zachytil jsem puk ve středním pásmu a věřil jsem, že toho beka dokážu přebruslit. Chtěl jsem střílet na zadní tyč nahoru, nakonec to šlo po zemi mezi betony. Nakonec to bylo štěstí, že mi to takhle uteklo.

Pomohlo týmu, že trenéři udělali změny ve složení útočných formací?

Myslím, že s Lukášem Válkem a Jardou Kverkou v Prostějově jsme hráli dobře, cítil jsem, že už si to sedá. Bohužel jsme totálně ztroskotali na proměňování šancí. Trenéři se rozhodli to vyměnit, týmu se nedařilo, takže proč ne. Jepu je skvělý hráč, Kvéra taky. Já jsem rád, že můžu hrát a je mi jedno s kým.

Kolik budeš přispívat do týmové kasy? První gól a rovnou i hattrick asi nebude úplně levná záležitost…

Zatím nevím, kolik se tam účtuje, ale když je to za takové věci, tak to ani nebolí. Rád budu do kabiny přispívat a když budu přispívat i týmu na ledě, tak to bude fajn.

Cítil jsi, že už potřebuješ vstřelit gól?

Právě ani ne, což je zajímavé, protože jsem na sebe docela přísný. V prvním zápase se mi stalo to zranění, v dalších dvou jsem hrál jen jedno střídání, pak jsem vyšel naprázdno. Věděl jsem ale, že to přijde, byla to otázka času. Chtěl bych hlavně být platný v play-off a je super, že jsem po tom zranění mohl naskočit takhle brzo. Věřím, že když na sobě budu tvrdě pracovat, tak to přinese své ovoce.

Ve svém prvním zápase za Zlín ses nešťastně zranil. Obával ses v prvních chvílích, jestli by to pro tebe nemohl být konec sezóny?

Chvilku to tam problesklo. Nejdřív jsem myslel, že hned druhý den půjdu na trénink, ale když to pak viděli v nemocnici, tak říkali, že tři nebo čtyři týdny budu muset mít dlahu. Nakonec mi ji sundali po dvou, během kterých jsem měl klidový režim a nic jsem nedělal. Od třetího týdne jsem už mohl používat nohy, tak jsem alespoň dřepoval a tak podobně. Pak už zbývalo se do toho dostat i na ledě, což jsem rád, že se povedlo. Jedna vlaštovka ale jaro nedělá a já vím, že to není jen o těch gólech. Musím bruslit, mít dobrý pohyb, a hlavně odvádět týmovou práci.

Jak ses po návratu do akce na ledě cítil?

Popravdě musím říct, že v prvním zápase, ve kterém jsem hrál naplno doma s Porubou, jsem byl po třech střídáním úplně zavařený. Můžete na suchu trénovat, jak chcete, ale na ledě to musíte vždycky dohánět a ta zápasová kondice vám dá nejvíc. V Prostějově už jsem hrál hodně a cítil jsem se dobře, dnes jsem se cítil ještě o trochu lépe a doufám, že to tak půjde i dál a budeme sbírat body a vyhrávat.

Sezónu jsi zahájil v německém Kaufbeurenu. Co stálo za rozhodnutím vrátit se do Česka?

To by bylo na delší povídání, ve zkratce řeknu, že jsem se tam zkrátka necítil dobře a chtěl jsem se vrátit do Česka. Jsem rád, že jsem ve Zlíně a věřím, že můžeme dojít daleko. Teď musíme každý tahat za stejný provaz a můžeme udělat úspěšnou sezónu.

V pondělí tě čeká návrat do rodných Litoměřic v roli soupeře. Jak se na zápas těšíš?

Těším se hodně. Jsem rád, že mě konečně zase naživo uvidí hrát rodina, přijde děda, možná i táta a brácha. Těším se, až je tam na tribuně uvidím. Potkám se i se spoustou kluků z Litoměřic, na které nedám dopustit. Bude to vyhrocené, ale nedám jim nic zadarmo a oni mně určitě taky ne.