Jakub Sedláček se vrátil do zlínské branky. Jsem natěšený, hlásí
13.08.2018
Při prvním přípravném duelu nové sezony proti Dukle Jihlava viděli fanoušci odchovance gólmana Jakuba Sedláčka po pěti letech ve zlínském dresu. Naposledy to bylo v dubnu roku 2013, kdy Berani padli v sedmém finálovém utkání s Plzní. Nyní se kvalitní brankář vrací domů s pocitem jistoty, který zrovna poslední rok nepociťoval.
Nejprve nejisté angažmá, nakonec se loni Sedláček přes Hradec Králové a Bolzano usídlil ve Slovanu Bratislava. Vydařená sezona to ale nebyla, v KHL v dresu slovenského klubu prostor téměř nedostal. A tak defacto od ledna nechytal soutěžní utkání.
„Samozřejmě že to pro mě bylo velmi těžké, od ledna jsem nechytal, navíc bylo velké vedro. Ve Slovanu to nebylo dobré, ale to je na delší povídání. Prostě to nebylo šťastné angažmá. Teď jsem ale hladový, natěšený a plně připravený,“ hlásí osmadvacetiletý brankář.
Premiéra dopadla na výbornou, Zlín porazil Jihlavu 6:2, posléze uspěl i v doplňkových nájezdech. „Nehráli naši nejzkušenější hráči, ale zvládli jsme to i tak výborně. Je to dobře pro fanoušky i pro naše sebevědomí,“ těšilo Sedláčka, i když dodal, že podle něj moc práce neměl.
„Nešlo na mě moc střel, kluci mi to usnadnili, hráli dobře do obrany. Udělali jsme jenom jednu chybku a byl z toho gól. Co se týče první branky, to byla náhoda, takový gól padne jednou za dvě sezony, tak snad už jsem si to vybral,“ řekl směrem k nešťastné teči svého spoluhráče přezdívaný Sedlo.
Novinkou v letošní sezoně je například i zmenšení brankoviště. „V Rusku je to už dlouho, takže jsem ani nezaznamenal, že tady v Česku nějaká změna je. Mě je to asi jedno, jestli tam ten kousek je nebo ne. Pochybuji, že útočník bude přemýšlet, jestli tam je kousek brankoviště je nebo ne. Nevidím v tom ani výhodu, ani nevýhodu,“ reagoval Jakub Sedláček.
