Mladý talent Michal Popelka nastupuje poprvé v první lize

Zlínskému mládežnickému hokeji se v úvodu sezóny daří. Mimo úspěchy staršího a mladšího dorostu se i juniorka může pyšnit prvním místem v tabulce. Podíl na tom má i útočník Michal Popelka, který již ve svých dvaceti letech není žádný hokejový neznalec. Kromě zlínské juniorky měl již minulý rok střídavý start ve druholigovém Prostějově, který letos vyměnil za ZUBR Přerov. Zúčastnil se předsezónní přípravy s A-týmem, s kterým v současnosti stále trénuje. V letošní NOEN extralize juniorů si za dvanáct zápasů připsal pět branek a sedm asistencí. V létě také trénoval s týmem Salith Šumperk, kde si v pondělí 11. listopadu zahraje poprvé první ligu.

Juniorská extraliga je pomalu ve své půli a Zlín drží v tabulce první místo. Jsi spokojen s výkony týmu i po herní stránce? V čem je tajemství úspěchu například oproti minulému roku?

Určitě jsem spokojený s výkony týmu, jsme první po 14. kolech. Velký podíl na tom má brankář Martin Svoboda, který chytá výborně. Bude důležité pokračovat s dobrými výsledky až do konce a dostat se až do play-off. Minulý rok nám to nevyšlo, ale tento rok bychom to chtěli dotáhnout co nejdál.


Již jsi vyzkoušel kromě domácího ledu tady ve Zlíně, taky týmy druhé ligy Prostějova a Přerova. Kde se Ti hrálo nejlépe?
Minulou sezonu, když sem jezdil do Prostějova, tak to pro mě bylo něco nové, poprvé naskočit do seniorského hokeje, nevěděl jsem, co od toho čekat. Teď když jsem přijel do Přerova, věděl jsem, o čem ta 2. liga je, navíc jsem dostával hodně prostoru na ledě, trenér mě zařadil do prvního útoku, takže jsem hrál všechno. Proto bych řekl, že lépe se mi hrálo v Přerově.

Nyní máš střídavý start do Přerova a v pondělí nastupuješ poprvé v první lize za Salith Šumperk, s kterým jsi trénoval taky v létě. Co očekáváš od tohoto působení?
Šanci zahrát si 1. ligu a bude na mně, jestli se chytnu a zůstanu. Znám trenéra, vím, že má rád tvrdý hokej. Rád bych tam hrál, beru to jako dobrý začátek hrát 1. ligu a časem se probojovat do extraligy.

V letošní předsezónní přípravě jsi se zúčastnil pěti přátelských utkání s A-týmem. Jaké bylo hrát po boku hráčů jako Čajánek, Balaštík nebo Leška?
Byla to pro mě velká zkušenost, jsou to opravdu výborní hráči. Sledoval jsem je a učil jsem se. Jsem rád, že jsem dostal tu šanci zahrát si s nimi v přípravných zápasech. Teď se budu snažit, abych si po jejich boku zahrál i extraligu.

Jakou změnu Ti přinesla předsezonní příprava a celkově trénink s A-týmem oproti Juniorce?
Dalo mi to hodně, každý zápas i trénink mě učil nové věci, jsou to zkušení hráči. V juniorce jsem už čtvrtým rokem a vím, jak to chodí.

Jakou máš mimo tréninkovou přípravu, popřípadě věnuješ se ještě jinému sportu na doplnění hokejové přípravy?
Když je sezóna, tak se věnuji jen hokeji, na žádný jiný sport není moc času. Máme každý den trénink a o víkendu zápasy. Po sezóně, ale když je čas, tak chodíme s klukama zahrát si fotbal nebo tenis.

Máš nějaký hokejový sen, např. start v nejvyšších soutěžích nebo zahrát si vedle slavného hráče?
Můj největší sen je zahrát si extraligu za zlínský A-tým. Jinak mám rád ruskou ligu a rád bych si zahrál v jednom týmu s Radulovem.

Mnoho hráčů má různé předzápasové rituály, máš i Ty nějaký?
Ne, nemám žádný předzápasový rituál.