Navrátilec Tomáš Fořt: Fyzicky to bylo dobré, ale hlava mě brzdila
27.10.2019
Poprvé po zranění a operaci ramene nastoupil za extraligové hokejisty PSG Berani Zlín Tomáš Fořt. Sedmadvacetiletý útočník se hned uvedl brankou, Karlovým Varům ji vstřelil pět vteřin před koncem druhé třetiny. Beranům to ale na vítězství nestačilo, další přesné zásahy už nepřidali.
- Tomáši, původně se mluvilo o tom, že budete hrát až reprezentační pauze. Kdy se rozhodlo, že naskočíte? „Dneska ráno za mnou přišel trenér. Říkal, že Honza Dufek nemůže, jestli to za něj nevezmu. Odpověděl jsem, že v rámci svých možností můžu pomoci, a domluvili jsme se, že nastoupím. Dostal jsem na výběr, jestli budu hrát na centru nebo křídle. Vyhodnotil jsem si, že lepší to pro mě bude na křídle. Snažil jsem se dělat to, na čem jsme se dohodli, že bych měl pro mužstvo odvést.“
„Branka byla šťastná. Vystřelil jsem přes beka a chtěl jet na betony na dorážku. Brankáři to tam propadlo.“
- Jak jste se cítil na ledě?
„Fyzicky dobře, ale hlava vás hrozně brzdí v soubojích. Rameno by toho sneslo daleko víc než ta hlava.“- Takže jste byl takový „zabržděný“, pořád jste se kontroloval?
„Pořád hledáte, kde na vás někdo jede nebo vás dohraje. Je to o prvním souboji. Když ho člověk podstoupí a nic se mu nestane, zjistí, že to vůbec nic není. Ale řekl bych, že všichni hokejisté, co měli rameno, vědí, o čem mluvím…“- Jak dlouho může trvat váš návrat, je to opravdu jen o hlavě?
„Není to jen o hlavě, na ramenu je ještě hrozně moc práce. Když za mnou ráno přišel trenér a řekl mi, jestli bych nenastoupil a co by si ode mě představoval, vyhodnotil jsem si to tak, že bych mohl nastoupit.“
„Jsem sedm týdnů po operaci a všechno už by mělo být zahojené. /an Doktor Holibka říkal, že jestli to utrhnu, budu první v historii. Jestli to bylo nebo nebylo riziko, je teď už jedno. Přežil jsem to, nic se mi nestalo. Přemýšlet jsem nad tím ale ani moc nemohl, to bych jinak nemohl hrát vůbec.“
- Podstoupil jste v zápase opravdu nějaký souboj, který vás uklidnil?
„Něco proběhlo. Člověk pak hraje úplně jinak, než kdyby měl rameno zdravé. Ale měl jsem jasné instrukce, co bych měl pro tým odvést. Myslím si, že to jsem i se svým ramenem schopný udělat.“
„Nešlo o ice-time, na ledě bych takto mohl kroužit hodinu. Jsou ale situace, kdy si první tři lajny potřebují oddechnout, něco si říct, podívat se na to ze střídačky. Proto jsme tam šli my jako čtvrtá řada, aby kluci nebyli úplně utahaní.“
„Uvidíme, jak na tom bude Honza Dufek zdravotně a jak se to dál vyvrbí. V pondělí se mohu probudit a zjistit, že mě to bolí. To by pak nemělo cenu. Teď nejsem schopný říci, jak to bude.“
„Svůj návrat jsem původně plánoval na tento víkend. V týdnu jsem se ale rozhodl, že to ještě posuneme. Nebyl jsem si úplně jistý. Tohle nicméně bylo to nejlepší, co se mi mohlo stát. "Hele, Fořťáku, hraješ." Tak jsem šel hrát. Nebyl čas přemýšlet, jestli jsem měl, nebo ne. Naštěstí se mi nic nestalo. Na druhou stranu jsme bohužel prohráli… ,proto jsem tam šel, abychom vyhráli, a to se nepovedlo.
„Nejde o euforii. Jde o to, abychom se odráželi od věcí, co děláme správně. V každém zápase by těch chyb mělo být méně a méně. V Hradci jsme podle mě udělali daleko více chyb než proti Varům, ale vyhráli jsme. S Vary jsme prohráli a musíme si rozebrat na videu, co děláme špatně a po malinkých krůčcích jít nahoru."
Útočník Zlína Tomáš Fořt se vrátil po zranění ramena na extraligový led. FOTO: ZLIN PRESS - JIŘÍ ZAŇÁT
