Robert Hamrla: Je čas, aby se hokejový Zlín spojil!

Roberte, situace už vypadá lépe, než když jsi nastupoval, jak ji hodnotíš?

Po mém nástupu jsem angažovat Miloše Říhu ve snaze zlepšit aktuální situaci A-týmu. Prvních devět utkání pod jeho taktovkou jsem viděl herní zlepšení, které ovšem nepřinášelo body a vzestup tabulkou. Následně kluci předvedli pěknou sérii výher – 21 bodů za 7 kol, což beru jako logické vyústění odvedené práce. Je jen škoda, že se to nepodařilo natáhnout o ten jeden zápas dál. Ale o to větší mají nyní motivaci se po reprezentační přestávce dobře nastartovat. Čeká nás velmi těžká Třebíč a pak Litoměřice. Doufám, že nás hned v neděli podpoří pěkně zaplněný zimní stadion.

Jak vypadá běžný pracovní den generálního manažera?

Všichni se dívají především na sportovní stránku věci – výkony na ledě, získané body, pohyby na trhu hráčů. Ale pravdou je, že daleko více času řeším ekonomiku a samotné nastavení společnosti. To je spousta práce, o které fanoušci nemohou vědět, její ovoce půjde vidět třeba až za pár měsíců a let, ale je extrémně důležitá. Potom samozřejmě samotný sport, schůzky s partnery. Musím se seznámit s těmi, které neznám, a oslovit ty, jež zatím klub nepodporovali, nebo přestali.

Jaké změny probíhají v rámci organizace?

Špatná finanční situace není tajemstvím. Pravidelně s paní ekonomkou Jandovou konzultuji aktuální finanční situaci tak, aby bylo na výplaty v jednotlivých měsících. Na klubu jsme za účelem optimalizace procesů provedli poměrně výrazné škrty. Primárně nechceme snižovat kvalitu služeb, ale musíme nastavit klub tak, aby měl odpovídající náklady. Tyto starosti má však v dnešní těžké a nejisté době skoro každý podnikatel. Zůstali jsme personálně i nákladově na extraligové úrovni, ale plánovaný rozpočet tomu neodpovídá.

Zároveň je zcela nezbytná modernizace celé společnosti. Některé procesy na klubu fungují mnoho let beze změny a jsou již zastaralé. Nechci od nikoho slyšet „Takhle se to tady vždy dělalo“. Aby zlínský hokej, ať už mládež nebo A-tým, mohl vzkvétat, je potřeba zde nastavit organizaci na úrovni 21. století. A to nejde mávnutím kouzelného proutku.

Zvládne klub tento rok finanční situaci?

Zvládneme to. Přichází úspory, zároveň se chceme dívat na zvýšení příjmů. To je pochopitelně vázané na výkony A-týmu. Potom můžeme požádat o pomoc fanoušky a partnery. Ale u partnerů jsem nadšený, že se k nám přidávají i v současné době.

Zároveň mám garanci od majitelů společnosti, že nám pomohou v maximální míře, pokud se klub bude řídit transparentně a bude mít jasnou cestu.

Třetí bod jsou fanoušci. Vím, že za posledních dva a půl roku hodně lidí na hokej zanevřelo. Záleží jen na nich, zda chtějí klub posunout na vyšší úroveň a přiložit ruku k dílu. Klubu nijak nepomůžou nadávky a stížnosti na sociálních sítích. Pokud ale začnou věřit v naši cestu, chodit na hokej, kupovat suvenýry, tak zvládneme náš srdeční klub postavit na nohy mnohem dříve.

Jak nyní funguje sportovní oddělení?

V rámci struktury bylo potřeba udělat změny. V hokejovém prostředí se pohybuji řadu let, mám mnoho zkušeností, takže s trenérem a sportovním manažerem Milošem Říhou vše aktivně konzultuji. Ten má nyní velký prostor pro skladbu svého týmu. Musí se zaměřit i na to, jak budou jednotliví hráči fungovat v kabině. Tohle je třeba věc, kterou fanoušci nevidí, ale je stejně důležitá jako talent daného hráče. Dotahování přestupů a smluv je následně v rukou Martina Kotáska.

Můžeš nám říct něco víc ohledně ambicí do této sezony a následujících?

Ambicí je jednoznačně návrat zpět. Nejsem však nyní schopen říct, zda se tak stane letos, nebo za pět let. Letošní sezonu v žádném případě nevzdáváme a pevně věřím, že zlepšené výkony nás dovedou co nejdál. O návratu Beranů do extraligy jsem přesvědčený. Ale nemá žádný smysl postoupit a nemít zdravou organizaci, případně být zadlužený. Co bychom tím získali? Nic, hned bychom spadli a byli na tom ještě hůř. Hokej je nevyzpytatelná hra. Kroky, které děláme, vedou k ekonomické stabilizaci, a pokud se hráčům podaří postoupit již letos, tak to zvládneme. Ten tým na postup aktuálně má, jsem o tom přesvědčený. Jen se sami hráči letos ocitli v nevýhodné pozici.

Aktuálně je cílem týmu jeho konsolidace. Tak, aby začala fungovat kabina, hráči si začali věřit a ideálně se dostali do šestky. Pak se může stát cokoliv.

Jak to vypadá s modernizací Zimního stadionu Luďka Čajky?

K tomu se dostanu v příštích měsících. Rozhodně to pro mne bude priorita. Je obrovská škoda, že nevyšla rekonstrukce tak, jak byla plánovaná v minulém roce. Tým okolo Davida Navrátila v ní odvedl velké množství dobré práce. My ji použijeme jako podklad pro další plán. Zlín je krajské město, zaslouží si velkou, moderní, krytou halu. Nejen pro hokej, ale také pro koncerty a jiné akce.

Jisté kroky rekonstrukce probíhají již nyní. I když to tak fanoušci neberou, nyní město do stadionu zainvestovalo asi nejvíc peněz za posledních 30 let – nové mantinely, nová světla, nyní se pracuje na střeše. Za to bych chtěl městu Zlín moc poděkovat. Uvidíme, co bude nutné dál.

Zároveň se chci zaměřit na koncepci celého sportoviště i okolí a s uceleným plánem pak oslovíme zástupce města.

Co bys chtěl vzkázat zlínské veřejnosti?

Je čas, aby se celý Zlín spojil. Pokud budeme řešit osobní animozity mezi sebou a nebudeme všichni společně pracovat na tom, aby se Berani dostali zpět na vrchol, tak to pro nás bude těžší. Neočekávejme v našem regionu žádný zázrak, nepřijde mecenáš, který nám jen tak dá 20 milionů na sezonu a „hrejte si“. Vše musíme odmakat.