V nadstavbě zase chceme hrát nahoře, říká obránce 9. třídy Sedláček.
Na úvod nám popiš své hokejové začátky. Kde jsi udělal své první krůčky na ledové ploše?
Začínal jsem ve třech letech v Uherském Brodě. Na zimák mě přivedl taťka.
Vybavíš si svou první vzpomínku na zimák?
Jo, vybavím si, jak jsem držel poprvé v ruce hokejku. To jsem se zrovna díval na svého staršího bráchu, jak hraje hokej, takže se dá říct, že takhle nepřímo mě k hokeji přivedl i on.
Pozn. Bratrem Jaroslava Sedláčka je František Sedláček, který také hají dres s Beranem na hrudi. Momentálně hraje za zlínskou juniorskou kategorii.
Co nějaké další sporty? Věnoval ses nějakému mimo hokej?
Jo, rád si zahraju fotbal, když máme volno, a věnoval jsem se i florbalu. Ten už teď skoro nehraju, ale věnoval jsem se tomu a když je příležitost, tak si rád zahraju.
Kdy tedy potom padlo to rozhodnutí naplno se věnovat hokeji?
Když jsem přešel v sedmé třídě do Zlína. To byl takový zlom, kdy jsem si uvědomil, že mě ten sport opravdu baví, a že bych se tím jednou chtěl živit.
Co bys označil jako svůj zatím největší hokejový zážitek?
To bylo loni, kdy jsem na vánočním turnaji ve Zlíně (Trapézy Soukup Cup) dostal ocenění pro nejlepšího obránce turnaje. Hráli jsme s dobrými týmy, přijela Kometa, Třinec, a Olomouc. Týmově se nám sice turnaj úplně nepovedl, ale za tu cenu jsem byl moc rád.
Jaké máš momentální hokejové sny?
Jednou bych se chtěl hokejem živit, věnovat se mu profesionálně. Chtěl bych si zahrát NHL, případně nějakou jinou špičkovou ligu.
„Největší zážitek? Když jsem na vánočním turnaji dostal ocenění pro nejlepšího obránce.“
Který trenér Tě nejvíce ovlivnil?
To byl asi pan trenér Lubomír Vosátko (pozn: současný trenér zlínských dorostenců), to bylo ještě v Uherském Brodu. Pan trenér měl výborný přístup, naučil mě hodně věcí, takže bych zvolil jeho.

Tvé kategorii – deváté třídě – dnes startuje nadstavbová část. Jak bys zhodnotil dosavadní průběh sezony, a s čím vstupujete do další fáze letošního ročníku?
Daří se nám, v základní části jsme byli na druhém místě, což je velký úspěch. V té nadstavbě se budeme zase snažit co nejvíc vyhrávat a být co nejvýš v tabulce.
Čemu přikládáš tak dobrý vstup do sezony v podání naší devítky?
Já si myslím, že především poctivě pracujeme, hrajeme jako jeden tým, navzájem se povzbuzujeme, na trénincích makáme. Tam vidím hlavní důvody toho, že se nám daří.
Už sis letos zahrál i za starší kategorii, dorost B. Jak hodnotíš tuto zkušenost?
Byla to určitě dobrá zkušenost, za kterou jsem rád. Dostal jsem i hodně prostoru, zahrál jsem si. Užil jsem si to.
„V 9. třídě hrajeme jako jeden tým, povzbuzujeme se, makáme!“
Své osobní výkony můžeš letos hodnotit pozitivně, že? V 9. třídě ses zařadil mezi lídry, jsi nejproduktivnějším obráncem týmu (4+12), asistentem kapitána, k tomu už sis zahrál i za zmíněné béčko dorostu...
Jo, určitě. V této sezoně se mi daří, a hlavně mě ten hokej baví, což je důležité. Takže sezonu zatím hodnotím jedině pozitivně.
Účastníš se také projektu VTM (Výchova talentované mládeže). Můžeš trošku přiblížit o co přesně se jedná?
Jde o to, že každý měsíc hrajeme turnaj krajských výběrů (účastní se Jihomoravský, Olomoucký, Moravskoslezský a Zlínský kraj). Hrají se vždy dva zápasy, vítězové spolu hrají „finále.“ Jsou to výborné, kvalitní zápasy ve větší konkurenci než je liga.
Na závěr se Tě tradičně zeptám, co rád děláš ve volném čase...
Když je volno, tak rád zajdu ven s kamarády, případně si zahraju fotbal, o čemž už jsem předtím mluvil.