Ve Zlíně budu pokračovat, oznámila ikona Beranů Bedřich Köhler
Na začátek obligátní otázka na skončené utkání. „Bylo to typické ubojované utkání na jeden gól, ale přesně takto teď musíme hrát, tedy v prvé řadě trpělivě. Musíme si čekat na svoji šanci a klidně vyhrát na jeden nebo dva góly, když jich teď víc dát neumíme,“ řekl na začátek rozhovoru Köhler. Berani v domácím duelu s Piráty střelili jedinou branku, i to však stačilo na tříbodové vítězství.
Zlínský matador poskytl také detailnější náhled na sobotní utkání. „Na chvilku jsme vypadli ve druhé třetině, kdy nám zůstával puk v obranném pásmu, případně jsme měli nějaké ztráty kotouče v útoku na modré lajně, zkrátka trošku zmatek, ale přežili jsme to. Celkově si myslím, že to byl z naší strany zvládnutý zápas. Nejen v té problematické třetí třetině nás dobře podržel Hufík v bráně, následně ta třetí třetina už byla bezproblémová,“ dodal ke svému hodnocení Köhler. A vzpomněl gólmanskou jedničku Daniela Hufa – ten již letos zaznamenal v bráně 8 výher, z toho 5 s čistým kontem. To se v probíhající sezóně jinému brankáři MAXA ligy zatím nepovedlo!
Už po minulém utkání v Přerově se mluvilo o zlepšení zlínského útoku. Ten sice patří ke střelecky vůbec nejméně úspěšným v soutěži, na druhou stranu je s přehledem nejaktivnější. „Zlepšení v ofenzivě je stále viditelnější. Přemovi se vícekrát podařilo vyjet samostatně na bránu, Válec dal tyčku, Muža taky...ty šance na gól tam jsou, jen to prostě nepadá tolik, ale dnes stačila i ta jedna branka,“ komentoval věc Köhler a zmínil individuální výkony kolegů z útoku Přemysla Svobody, Lukáše Válka a Radka Mužíka.
Po odchodu ze zlínské kabiny našel Köhler místo coby hráč v nedalekém druholigovém Spartaku Uherský Brod. Jak nyní vnímá pendlování mezi dvěma různými soutěžemi? „Samozřejmě ten rozdíl je veliký. Upřímně, tady člověk nastupuje s daleko větším respektem k soupeři i vlastnímu týmu, je to profesionální soutěž. Jednotlivé herní situace, hra jako taková, to má vše prostě úplně jinou úroveň,“ řekl otevřeně bývalý zlínský kapitán. Za Spartak dosud odehrál 16 zápasů a nasbíral 16 bodů, z toho 6 bylo gólových!
Kvality, které Köhler může nabídnout Zlínu jsou nezpochybnitelné a mluví o nich i trenérský štáb Beranů. Nabízí se tedy otázka – co dál? „Domluvili jsme se, že od ledna už budu nastupovat jen za Zlín, v Uherském Brodě skončím. Nejsem si ještě jistý, jak to bude smluvně, zda přestup nebo hostování, ale to je víceméně formalita, která se na samotné hře neprojeví. Od ledna zkrátka platí, že sezónu dohraju s Berany v první lize,“ oznámil, zatím neoficiálně, útočník Köhler.
Jaké se s takovým návratem pojí emoce? „Určitě je to závazek. Aby bylo jasno, já se zpátky netlačil, ta nabídka přišla z klubu, od trenérů. Už na podzim, když jsem začal nastupovat znovu za Zlín, tak mi nabízeli, ať se vrátím. Já nad tím celkem dlouze uvažoval...kalkuloval jsem, zda budu mít fyzičku, nevěděl jsem, jestli to všechno zvládnu. I teď je to v takové rovině pokus-omyl, ale doufám, že to zvládnu. Zpočátku jsem se tomu opravdu vyhýbal, ale teď mám po devátém prosincovém zápase a cítím se slušně. Takže věřím, že na to ještě mám,“ komentoval s nadsázkou sobě vlastní zlínský veterán.
Köhler je nyní nejstarším hráčem Beranů i jeden ze „služebně nejstarších“ útočníků v celé lize. Jak na svůj věk pohlíží on sám? „Už jsem myslím natolik chytrý, že vím, kdy střídat, protože už na ledě nejsem platný, a mám pustit někoho dalšího. Oddychnu do dalšího střídaní a můžu jet znovu. Posledních čtyři nebo pět roků už nezpomaluju, mám už nějakou svou rychlost bruslení. Samozřejmě nějakým způsobem se musím přizpůsobit věku a těm kartám, co mám v ruce, ale necítím žádné velké potíže, které by mi bránily pokračovat, to bych tu logicky nebyl,“ řekl upřímně útočník se zkušenostmi ze všech tří nejvyšších českých hokejových soutěží.
Součástí pověsti Köhlera je také jeho role vůdce kabiny. Zůstává mu tato pozice i nyní, promlouvá do duše svých spoluhráčů? „Žádnou konkrétní promluvu jsem neměl. Proč? Z vlastní zkušenosti z doby, kdy jsme sestupovali z extraligy vím, že občas už je takových speechů prostě moc. Vystřídala se tady tehdy hromada lidí, každý chtěl něco sdělit, někdo nás zprdnul, někdo chválil, ale celkově už to bylo ubíjející. Člověku to zevšední a přestane to vnímat. Seděli jsme tady po zápase zadupaní do země a někdo spustil ten svůj monolog. My jen čekali, až se dotyčný vykecá a dá nám pokoj,“ zavzpomínal zcela otevřeně.
V čem tedy vidí svůj momentální přínos pro kolegy v kabině? „Díky této své zkušenosti jsem si letos vyhodnotil, že už i v současné sezóně těch promluv bylo v kabině dost, takže týmu pomáhám spíše postřehy během zápasu, při tréninku, stručně a věcně tady v kabině, ale žádné motivační proslovy,“ říká na závěr rozhovoru útočník RI OKNA Berani Zlín Bedřich Köhler.
