Zlínský odchovanec Tomáš Urbanec válí v Americe. Velký důraz se zde klade na taktiku, říká hráč Bombers
Žádní skauti ani tip, tohoto mladíka si vybral přímo trenér divokých koček. „Byl jsem na kempu, který pan Kapusta pořádal a seznamoval nás se zámořským hokejem. Pak se dal do řeči s mými rodiči a řekl, že bych mohl hrát u něj v týmu,“ pověděl Urbanec, jemuž rozhodování problém nedělalo. „Bral jsem to jako šanci a chtěl jsem to vyzkoušet, a tím, že mě rodiče podpořili, bylo vše zpečetěno,“ pověděl Urbanec, jenž od malička oblékal dres Zlína. V poslední sezóně za žlutomodré si za 31 utkání připsal čtyři branky a devět nahrávek. Ale Spojené státy? To je jiný hokej. „Hraje se rychleji, více do těla a hodně se zde dbá na taktiku,“ pověděl patnáctiletý forward.
Ačkoli je Tomáš v Kalifornii necelý půl rok, stihl už vystřídat tři dresy. „Začínal jsem u Wildcats, kde se nám moc nedařilo, do toho jsem hrál za univerzitní celek Bosco,“ popisuje Urbanec, jenž divoké kočky táhl, vždyť Wildcats za 12 utkání vstřelilo 22 gólů, z toho třináct přesných tref si připsal právě Urbanec! K tomu ještě přidal tři asistence. V univerzitním celku to bylo ještě lepší, za 9 zápasů měl na kontě 16 gólů a 6 asistencí. „Potom jsem dostal nabídku od Bombers na sezónu a půl, kývl jsem na to, protože je to vyšší úroveň a hraji tam se staršími kluky,“ říká hráč s přezdívkou „Urbi“. „Ačkoli jsem nejmladší v týmu, vždy se mě spoluhráči zastanou při nějakých roztržkách,“ dodává Tomáš, který za sedm střetnutí v dresu Long Beach Bombers zaznamenal dvě trefy a osm asistencí.
Ze začátku nebyl v zámoří Urbanec sám, téměř současně s ním do jeho bývalého klubu Wildcats odešel i Roman Čechmánek mladší, jeho někdejší spoluhráč. A nyní Tomáš také není sám. „Mám po boku svou americkou přítelkyni, je úžasná, ve všem mě podporuje. A také mě pořád žene do posilovny,“ usmívá se centr se čtyřiadvacítkou na zádech. Z ročníku 1999 putoval před sezónou do zahraničí, a to konkrétně do Švédska, také David Martínek. Ale že právě toto znamená dobrou práci s mládeží, to si Jiří Šolc nemyslí. „Odchod takto mladých hráčů rozhodně není ten správný důkaz, spíše bych počkal, až kam se jejich hokejová kariéra posune. Pokud budou úspěšní, můžeme říci, že klub HC PSG Zlín jim dal velmi dobré základy, které pak rozvinuli v jiném klubu,“ říká sportovní manažer zlínské mládeže.
Zlínský rodák bydlí u rodiny, kterou si nemůže vynachválit. „Berou mě jako vlastního, vaří mi, vozí mě na zápasy a tréninky, prostě paráda.“ A že je mladík Evropan? „S takovým rozlišováním jsem se tu ještě nesetkal, ale i kdyby jo, pokud chci být dobrý, nesmím se na to ohlížet. Navíc nyní je se mnou v týmu jeden Slovák a pár Švédů,“ říká Urbanec, jenž také nezapomíná na školu. „Studuji dálkově Obchodní akademii ve Zlíně, nyní jsem online dokončil první pololetí, na konec druhého budu muset přiletět.“
Za Tomášem se byla podívat i rodina, když už ho neviděla na Vánoce. "Líbilo se jim tady, odletěli teď v pondělí." A budoucnost? "Určitě se budu chtít do Zlína vrátit, mám takový plán, že pokud se do konce příští sezóny nedostanu do juniorských soutěží USHL (United States Hockey League) nebo NAHL (North American Hockey League), tak se asi vrátím. Ale to je tak daleko, že všemu nechávám otevřený průběh," uzavírá rozhovor naděje zlínského hokeje patnáctiletý Tomáš Urbanec, jenž si míří znovu obout brusle před dopoledním tréninkem.
