Zlínský hokej si výbornou formu potvrdil i v sezoně 2004/2005, kdy se po českých kluzištích proháněla v době výluky NHL řada zvučných hráčů. Ve Zlíně hráli Petr Čajánek (St. Louis Blues), Roman Hamrlík (New York Islanders) a Martin Erat (Nashville Predators). V mužstvu došlo po výjimečné sezoně k několika změnám, když z opor odešel jen Ondřej Veselý a Rostislav Vlach zamířil do Vsetína. „Je jasné, že nemůžeme mít malé cíle, ale za reálné považujeme postup do semifinále,“ uvedl před sezonou Zdeněk Venera, generální manažer klubu. Po veleúspěšné sezoně mužstvo opět vedl slovenský stratég Ernest Bokroš ve dvojici s Jaroslavem Stuchlíkem. Devět výher v řadě posunulo zlínské hokejisty na první místo po základní části. Skvělou střeleckou formu si držel Jaroslav Balaštík. Pouze v polovině soutěže přepustil Zlín vedení v extraligové tabulce pražské Spartě, ale v závěru již před sebe nikoho nepustil a základní část vyhrál. Medvědi posílili v závěru základní části realizační tým angažováním zkušeného manažera Petra Husičky do funkce finančního ředitele klubu. Pro zbytek sezony přišli Radek Bonk, který se vrátil do Zlína po jedenácti letech a útočník Veselý, jenž předčasně ukončil angažmá v ruském Novosibirsku. Vyřazovací zápasy přinesly dramatický boj o začátku. Zlín hrál ve čtvrtfinále vypjatou sérii s Litvínovem, emoce vzpály po zranění nejproduktivnějšího hráče týmu Petra Lešky na severočeském ledě. Zlomený kotník znamenal předčasný konec sezony. O postupu přes litvínovské bojovníky rozhodl Zlín až v prodloužení šestého zápasu pod Krušnými horami. V semifinále čekaly Vítkovice, které vyřadily favorizovanou Spartu. Po čtyřech zápasech vedli nad obhájcem titlulu 3:1 na zápasy, ale Medvědi si vynutili sehrání rozhodujícího sedmého zápasu. Hrdinou sedmého zápasu se stal Petr Čajánek, který hattrickem rozhodl o postupu do finále. Po roce postoupila Bokrošova družina opět do finále, kde změřila síly s Pardubicemi. Zlín v základní části s Východočechy ani jednou neprohrál, nicméně v play off bylo všechno jinak. Ve finálové sérii už zřejmě chyběly síly a na výkonu se podepsalo i zranění klíčových hráčů Lešky a Bonka. Mistr nakonec titul neobhájil, prohrál hladce 0:4 na zápasy, ale druhé místo a zisk stříbrných medailí patří k dalším výrazným úspěchům zlínského hokeje. Sezona byla výjimečná v tom, že se proháněly po extraligovém ledě hvězdy kanadsko-americké NHL.
Zlínský hokejový klub se zařadil po dvou sezonách z říše snů mezi hokejové bašty. Rovněž sezona 2005/2006 slibovala nezapomenutelné zážitky a ty nejvyšší cíle. Ernest Bokroš měl pohromady opět kvalitní tým. Ovšem řada hráčů po sezoně odešla. Vedle kvarteta ostřílených hokejových hvězd z NHL to byl především Petr Leška, který opět zkusil zahraniční angažmá a zamířil do ruského Petrohradu, dále nejlepší střelec extraligy Jaroslav Balaštík zkusil štěstí v zámořské NHL. Na druhé straně zůstala brankářská dvojice Igor Murín, Martin Altrichter. Vyrovnanost kádru dokládala hra na vyrovnané tři pětky. Ze zkušených hráčů přišli především Richard Král, Marek Melenovský z Třince a slovenský talent Richard Špilár z Košic. Funkce generálního manažera se vzdal Zdeněk Venera, kterého to táhlo zpět na trenérskou lavičku a odešel trénovat Karlovy Vary. Základní část Zlínu vyšla opět na výbornou, neboť po dvaapadesáti kolech mužstvo figurovalo na třetím místě. Střelci se sice příliš nevyznamenali, ale obrana v čele s gólmanem Murínem byla pevná. Během sezony se vrátil zpět do Zlína Petr Leška po dvou neúspěšných zahraničních angažmá. Při výměně se Vsetínem zamířil na druhý kopec Sirákova brankář Altrichter. Přišly vyřazovací zápasy play off a Medvědi čekali, který tým jim bude přisouzen. Nejdříve to vypadalo na odvetu loňského finále v podobě Pardubic, ale nakonec to byla pražská Sparta, která mezi vyvolenou osmičku proklouzla na poslední chvíli a skončila na šesté příčce. Tým byl vhodně doplněn, když v lednovém termínu kádr posílili Jan Benda, Michal Trávníček z Litvínova a Radek Gardoň z Kladna. Zlín začal skvěle, oba zápasy na vlastním ledě vyhrál. Pražané srovnali stav na domácím ledě. Zřejmě rozhodujícím zápasem celé série byl pátý duel na zlínském ledě. Ten Sparta vyhrála jediným gólem utkání a doma si již vedení nenechala uniknout. Pro zlínské hráče to bylo smolné vyřazení a malou satisfakcí jim mohlo být to, že se Sparta radovala na konci sezony z mistrovského titulu.
Úspěšný trenér Ernest Bokroš Začal v sezoně 2006/2007 čtvrtý rok působení u zlínského mužstva. Po minulé sezoně odešel Richard Král do Plzně, Miroslav Blaťák zamířil do Švédska a Peter Barinka se vrátil do Trenčína. Z nových tváří se ve Zlíně objevili Pavel Kašpařík ze Sparty, Jan Horáček z Košic a z nižších zámořských soutěží se vrátili Stanislav Balána dvojčata Michal a Roman Pšurní. Medvědi si vedli v základní části velmi slušně a mužstvo obsadilo páté místo. Ve čtvrtfinále vyřazovacích bojů čekal opět osudový protivník, pražská Sparta. Štěstí se odvrátilo zády již před startem play off, neboť se zraněním zápasali dva členové první lajny Petr Leška a Martin Záhorovský. Medvědi v prvních zápasech na ledě T-Mobile Areny neuspěli, neboť mužstvo selhalo při přesilových hrách. Zlín prohrál s úřadujícím šampionem i první zápas v domácím prostředí po velkém boji až na trestná střílení. Medvědi si na konec vynutili sehrání pátého duelu, ale Sparta si na domácím ledě nenechala postup do semifinále ujít. Podobně jako v předcházející sezoně bylo konečnou stanicí čtvrtfinále a podruhé za sebou Medvědi ztroskotali na Spartě. Co naplat, že Pražané obhájili mistrovský titul a Bokrošova družina podruhé za sebou prohrála s mistrem. Pro zlínský hokej sezona skončila ve stejné fázi jako v předchozím ročníku. V polovině dubna 2007 nastaly velké změny. Po pěti letech úspěšné spolupráce vystřídala potravinářského giganta Hamé v roli generálního sponzora firma RI OKNA Bzenec. Smlouva byla podepsána na čtyři roky s dvouletou opcí. Klub vedle změny názvu, do kterého se opět vrátilo město Zlín, změnil i maskota a hymnu klubu. Medvěda po pěti letech opět vystřídal beran. Změny v sezoně 2007/2008 nastaly i ve vedení klubu, ve funkci prezidenta vystřídal Leoše Novotného náměstek zlínské primátorky Martin Janečka a Miroslav Michalovský se přesunul z postu obchodního manažera na generálního manažera klubu. Klub změnil sportovní strategii a začal jít cestou vlastních odchovanců. Již pátou sezonu působil ve Zlíně kouč Bokroš a největší radost mu udělal návrat Jaroslava Balaštíka, který po návratu z NHL působil ve Švédsku. Z kádru odešli Kašpařík, Melenovský, Tomík, Kovář a Horáček, zatímco opačným směrem přišel pouze slovenský obránce Miroslav Ďurák z Kežmaroku. Ým měl sice velmi dobrý start do extraligy, když se pohyboval kolem šestého místa, ale poté přišla série proher a mužstvo kleslo až na dvanáctou příčku. Situace začínala být vážná a na konci kalendářního roku Bokroš rezignoval. Na trenérské pozici ho vystřídal Rostislav Vlach, který se uvedl tři výhrami v řadě. Poté však mužstvo opět zabředlo do průměru a v základní části skončilo na nelichotivé třinácté příčce, což je nejhorší umístění v základní části. Podle hracího programu se poprvé hrála skupina o udržení neboli play out. Naštěstí odstup nováčka z Ústí nad Labem byl značný, a tak Berani mohli dát příležitost nadějným juniorům. Jubilejní čtyřicátá sezona se nevydařila. Sezona byla poslední pro dlouholetého kapitána Miroslava Okála, který v nejvyšší soutěži odehrál celkem 824 zápasů. Ikona zlínského klubu s výjimkou dvou let strávených na vojně v Topolčanech, žádný další dres v české soutěži neoblékl. Stal se „nejvěrnějším“ hráčem v jednom klubu v historii českého hokeje.
Před sezonou 2008/2009 se do Zlína vrátil z Karlových Varů úspěšný trenér Zdeněk Venera ověnčený titulem Trenér roku a zlínský hokej mířil opět vzhůru. Zlínský hokej patří v historii české extraligy k předním celkům, neboť s bilancí jednoho prvního místa, třikrát stříbra a jednoho bronzu mu patří čtvrtá příčka v medailové bilanci.
A historie slavného klubu pokračuje …
