Svátkem byl v roce 1935 na stadionu U elektrárny start LTC Praha. Možná i proto rok od roku vzrůstal mezi zlínskou mládeží zájem o lední hokej. V následujícím roce 1936 byla již naplno rozehrána soutěž jednotlivých táborů mladých zlínských mužů. Uvedený rok však byl pro zlínský hokej jedním z nejméně příznivých. Led prakticky vydržel bez přestávky pouze týden, a tak byli nuceni hokejisté prvního mužstva odehrát pět utkání v jediném týdnu. První zápas v Kroměříži byl přátelský a skončil nerozhodně 1:1. Všechny ostatní byly mistrovské, v Přerově porazilo zlínské mužstvo SK Přerov 3:0, další dva byly sehrány následující den ve Zlíně, dopoledne s SK Olomouc 5:1 a odpoledne s ČSS Olomouc 3:0. V posledním utkání roku zdolali sousední SK Prštné 5:0. Hokejový tým SK Baťa Zlín sehrál pět utkání (dvě přátelská a tři mistrovská) s celkovým poměrem branek 17:2. Nejlepším střelcem byl Ešler s 6 brankami, Havlíček a Hrbáček po dvou brankách, po jedné zaznamenali Smejkal, Červinka a Neumann.
V roce 1937 byla mocná příroda hokeji více nakloněna, a tak SK Baťa sehrál celkem 12 zápasů. V sedmi mistrovských utkáních celkem třikrát zvítězil, třikrát remizoval, jednou prohrál, když dosáhl celkem devíti bodů při poměru branek 22:13. Sezona byla úspěšná, neboť mužstvo se kvalifikovalo pro postup do bývalé moravskoslezské hokejové divize. Nejvíce branek nastříleli Hrbáček 12, Havlíček, Ešler po 6, Smejkal, Novák, Neumann po 2 a Červinka. Mužstvo hrálo v této sestavě: Pavlík, Drápal, Smejkal, Havlíček, Ešler, Hrbáček, Neumann, Novák, Červinka a Jurda. Stále více se však ozývalo volání po vybudování umělé lední plochy a tím i regulérnímu průběhu mistrovských soutěží a možnosti přiblížení se nejlepším moravským celkům.
V roce 1938 se příroda zachovala k hokejistům opět macešsky. V moravskoslezské divizi bylo možno sehrát pouze dvě mistrovská utkání. Hokejisté na domácím ledě prohráli s týmem ČSS Olomouc 1:2 a ve druhém duelu zvítězili v Prostějově nad místním SK 1:0. Celkově tým sehrál pouhých pět utkání s celkovým skóre 10:5. Střelci branek byli Brosch, Ešler po 3, Havlíček 2, Janíček a Stloukal. V mužstvu se v průběhu sezony představili: Pavlík, Havlíček, Smejkal, Hrbáček, Brosch, Ešler, Stloukal, Prokop, Froněk a Janíček.
Pohnuté válečné události následujících let mnoho příležitostí k provozování ledního hokeje příliš nedávaly. A tak v archivu máme zajímavé údaje až ze sezony 1940/41, která byla celkem příznivá. Mužstvo sehrálo celkem 13 utkání, čtyřikrát vyhrálo, šestkrát remizovalo a třikrát prohrálo. Tým dobyl v této sezoně mistrovství zlínského okrsku se ztrátou pouhého jediného bodu. V kvalifikačních zápasech vítězů okrsků o postup do nově ustavené divize remizovalo ve Zlíně s mužstvem DSK Lipník nad Bečvou 3:3, nicméně v rozhodujícím zápase podlehlo v Olomouci tamnímu ČSS 1:2, a tak zůstalo i nadále v první třídě bývalé hanácké župy. Mužstvo hrálo v této sestavě: Pavlík, Janovský, Roubíček, Hrbáček, Mansfeld, Růžička, Závěšický, Prokop, Fiedler, Skoumal a Cívka. Nejlepšími střelci byli Hrbáček 8, Závěšický 7, Růžička, Skoumal po 6, Mansfeld 4, Fiedler a Prokop po 2. Za pozornost stojí přátelské utkání prvního mužstva s AC Sparta ve Zlíně s výsledkem 1:7. Kluziště byla upravena na tenisových hřištích u stadionu, jedno pro bruslaře a jedno pro hokej.
